Malý čertův náramek

Kraj: Jihočeský 

Okres: Strakonice

GPS souřadnice: 49.3989086N, 13.7636719E

Malý čertův náramek naleznete zde: https://mapy.cz/s/jeluzunota

Dnes vám štěknu o dalším jihočeském čertovském zastavení. O Čertově náramku jsem vám štěknul včera, k mému velkému překvapení to však nebyl jediný čertovský cíl v okolí. Nedaleko Čertova náramku jsem objevil ještě Malý čertův náramek.

Čertův náramek jsem nechal za chvostem a vrátil se zpět k naučné ceduli, na konec naučné stezky Okolím Kadovského viklanu. Zabočil jsem doprava a už jsem svištěl s větrem o závod vstříc dalšímu dobrodružství.

Prosvištěl jsem krátkým lesem, prosvištěl jsem loukou. Po levé tlapce jsem zmerčil dětský tábor a než jsem se nadál, už jsem svištěl polní cestou mezi poli. Po levé tlapce jsem merčil za polem les, po tlapce pravé jsem si užíval vyhlídku do dáli. Do dáli ani ne moc daleké, zato jsem si mohl prohlédnout nádhernou přírodu a blízké vísky, které se rozprostírají pod kopcem.

Než jsem se nadál, byl jsem opět v lese. Klikatící se cesta mne vedla stále kupředu. Na klikatící se cestu se napojovaly ještě klikatější pěšinky. A že jich bylo. To se ví, co chvilku jsem nějakou pěšinku prozkoumal. Jen prozkoumat všechny, to by byl nadpsí výkon.

Jak jsem tak svištěl lesní cestou nebo klikatící se pěšinkou, cesta mi utíkala krásně od tlapek. Les s vysokými stromy mne pohlcoval čím dál tím více a než jsem se nadál, byl jsem na rozcestí. Nebylo to však obyčejné rozcestí. Nejen, že se tu křížily dvě velké lesní cesty. Ke všemu bylo rozcestí označeno hraničními kameny, které tu určitě stojí déle než dlouho. Na jednom kameni se člobrdici podařilo rozluštit nápis Kadov a druhý hraniční kámen má na sobě vyrytý znak obce Slatina. To se ví, kameny jsem si prostudoval i já. Podobné hraniční kameny by jeden pohledal. Když jsem byl z průzkumem spokojen, vyrazil jsem kupředu, hledat další zajímavý cíl.

Les s hraničními kameny jsem nechal za chvostem a opět jsem svištěl mezi poli a loukami. Cesta mi šla krásně od tlapek. Mezi lány bylo tolik remízků, že jsem nevěděl, ke kterému se vydat dřív. Než člobrdice došla do míst, kde cestu a louku odděluje pás keřů, měl jsem remízky prozkoumané a tlapkal jsem po jejím boku.  K mému velkému překvapení jsem přímo před sebou, po pravé tlapce, uviděl malý lesík. Lesík, který mne už z dálky lákal k průzkumu. Proč, to jsem od cesty netušil. Důkladně prohlídce jsem se však nebránil.

Vyrazil jsem přes louku tou nejkratší možnou cestou. Cíl jsem měl přímo před sebou. S famrfňákem v pohotovosti, očadly a ušadly na stopkách, jsem svištěl kupředu, s větrem o závod. K mému velkému překvapení jsem přes louku nesvištěl sám. I člobrdice se ke mne přidala. Jen nesvištěla, ale šla za mnou rozvážným krokem.

Náskoku před člobrdicí jsem, jak se patří, využil. S jazykem u kotníků jsem dosvištěl na kraj lesa. Rozhlédl jsem se kolem sebe a očadla zmerčila místo, které mne již z dálky lákalo. Přímo přede mnou, za několika málo vysokými stromy, po levé straně pěšinky, zmerčila obrovské kameny.

Prohlížel jsem si několik obrovských kamenů naskládaných na sobě. Nešlo mi do kebule, jak se na místo dostaly. Pak mi kebulí proletěla myšlenka na čerty, o kterých se zmínila cestou člobrdice. V tu chvíli mi to doštěklo. Čerti by tento úkaz určitě vytvořit zvládli. Nebo také ne. Přeci jen, čerty jsem nikdy neviděl. Vlastně kdyby jenom neviděl. Čerta jsem nejen neviděl, ale dokonce ani neslyšel a nikdy nenavětřil. A že už jsem prozkoumal čertovských míst. No jé je.

Malý čertův náramek jsem, jak se paří, prozkoumal. Několikrát jsem jej oběhl a famfrňák strčil do všech zákoutí, kam se celé mé já nevešlo. Jak jsem si správně myslel, po čertech nebylo vidu ani slechu. Byly tu jen obrovské balvany, které si už z dálky vyžádaly mou pozornost. Balvany, které se jen tak nevidí.

Tip na blízkou restauraci

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat místo kde se nabaštit, zastavte se v hospůdce Na kopečku v blízkých Tchořovicích. V hospůdce nejen skvěle vaří, ale točí i osvěžující malinovku a pivo Holba.