Pimonova sluj

Kraj: Jihočeský 

Okres: Písek

GPS souřadnice: 49.2943294N, 14.2252439E

Pimonovu sluj naleznete zde: https://mapy.cz/s/kasulamere

O Velkém Mehelníku jsem vám již štěkal a slíbil jsem, že vám štěknu i o zajímavých místech, které jsou v jeho blízkosti, a vy byste je neměli minout. Ať jste dospělý člobrda nebo svišť, tajemných zákoutí opředených pověstmi je tu hned několik. Já vám dnes štěknu o Pimonově sluji.

Vysvištěl jsem kopeček tak snadno, jak se mi to už dlouho nepovedlo. Vrchol jsem měl za chvostem, člobrdy pálící větve také a přímo přede mnou jsem měl tolik balvanů, až mne přecházel zrak. Velké balvany střídaly menší, malé balvany střídaly řady velkých balvanů. Některé byly krásně oválné, jiné nepopsatelných tvarů. Dokonce i spoustu popraskaných balvanů jsem našel. Jen jedno měly všechny balvany společné. Nacházejí se v nádherné bučině na vrcholku Velký Mehelník, nejvyšším vrcholu Píseckých hor.

Svištěl jsem mezi balvany a cítil, se tak volný. Do kroku mi pěli ptáčci, les krásně voněl, dokonce i Puňťa mne doprovázel a svými paprsky mi co chvíli zahřál kožíšek. Nejdříve jsem svištěl mezi balvany, po chvilce jsem svištěl po místních pěšinkách. Ušadla mi vlála ve větru, chvost se vrtěl radostí a já byl tak šťastný.

Když jsem měl v merku všechny pěšinky, keře a keříky, vydal jsem se prozkoumat balvany. Začal jsem u hlavní cesty a pokračoval dále do útrob lesa. Do každé puklinky jsem strčil famfrňák, každý kámen jsem pořádně očmuchal. Jen jediným způsobem jsem balvany neprozkoumal. Jako správný Frája jsem se držel při zemi a dobře jsem udělal.

Byl jsem asi v půlce důkladného zkoumání, když jsem mezi balvany objevil jeskyňku. Místo to nebylo velké, ale pro trpaslíka tak akorát. Jeskyňku tvořily balvany nalepené na sobě. To bylo přesně to místo, o kterém jsem věděl, že když se v něm ukryji a až kolem mne půjde člobrdice štěknu, určitě se člobrdice lekne. A také že se tak stalo. To vám byla psina. Psina, která mne tak pobavila, že se daly tlapky do pohybu a začaly bez rozmyslu svištět všude, kde to jen šlo.

Svištěl jsem mezi balvany, svištěl jsem mezi buky. Obsvištěl jsem pařezy, přeskočil jsem maliní a než jsem se nadál, svištěl jsem za balvany v místech, kde jsem ještě nebyl. Z této strany balvanů byl pohled na místo tak rozdílný. Odsud místo vypadalo úplně jinak. Dokonce to vypadalo, že je tu i více balvanů. Byly před sebou a na sobě a než jsem se nadál, byl jsem v mezeře mezi balvany a jednou velkou puklinou. Tady jsem se posadil a vyhlížel člobrdici.

To se ví, šili se mnou všichni čerti. A že jich bylo. Byť jsem chtěl být v klidu sebevíc, nešlo to. Tohle místo je tak tajemné, tiché a zvláštní, že se tu psí kusy děly skoro sami.

Netrvalo dlouho a překvapila mne člobrdice. Nešla za mnou tak, jak jsem přitlapkal já. Hezky balvany obešla a bafla na mne z druhé strany. To vám štěknu, ani nevíte, jak jsem se leknul. Vysvištěl jsem ze skrýše tak rychle, že jsem překvapil i sám sebe. Usmívající člobrdice zůstala na místě a prohlížela si mou skrýš. Trvalo jí to tak dlouho, že jsem se musel vrátit na výzvědy.

Sotva jsem ke člobrdici přišel, řekla mi, že jsem se schoval před Pimonovou slují. K mému velkému překvapení byl i o mrňousek dál nápis Pimonova sluj. V zápalu hry jsem nápis úplně přelédnul. Ale nevadí. Našel jsem místečko, které vybízí k hraní. Je na něm tak krásně a má tolik tajemných zákoutí. Dokonce jsem opodál objevil i přístřešek a ohniště s připraveným dřevem. Když se vydáte v mých stopách, budete si tu moci i odpočinout.

Poděkování

Rád bych poděkoval společnosti Lesy města Písek, která se podílela na vzniku tohoto článku. Více o společnosti a jejích aktivitách se dočtete na internetových stránkách https://lmpisek.cz/.