Bývalý živcový lom

Kraj: Jihočeský 

Okres: Písek

GPS souřadnice: 49.3011614N, 14.2012839E

Bývalý živcový lom naleznete zde: https://mapy.cz/s/cohatemave

Dnes vám štěknu o bývalém živcovém lomu v Píseckých horách.

Tlapkal jsem hlubokým lesem píseckých hor z mírného kopečka. Všude, kam očadlo dohlédlo, byl hustý mladý les. Les, ze kterého se ozýval nádherný zpěv ptáčků. Zpěv, který jako by věštil jaro. Musím vám štěknout, že jarní počasí v den mého výletu opravdu panovalo. Sice všude kolem mne ležel bílý snížek, ale Puňtovy paprsky mi vyhřívaly kožíšek kdykoli, kdy se jen na chvilinku mladé stromky rozestoupily.

Jen co mladý hustý les vystřídala bučina se statnými mladými buky, změnil se i kopeček, ze kterého jsem tlapkal. Z mírného kopečka se stával kopeček čím dál tím prudší a lesní cesta byla čím dál tím užší. Chvilku jsem tlapkal místy, kde mi tlapky klouzaly pod listím schovaným pod sněhem, chvilku jsem tlapkal měkoučkou lesní cestou. Cestou, která se vlnila mezi stromy, a já byl moc zvědav, kam mne zavede.

Netrvalo dlouho a dotlapkal jsem do prudké zatáčky. Nevěděl jsem, zda se mi chce pokračovat pěšinkou kupředu, nebo raději z prudkého kopečka za zatáčkou. Než jsem se rozhodl, došla ke mne člobrdice a zvolila lesní cestu z prudkého kopce. Zabočil jsem doleva a už jsem klouzal s větrem o závod vstříc dalšímu dobrodružství.

Klouzal jsem z kopečka a snažil se ze všech sil brzdit. Spadané zmrzlé listí schované pod peřinou bílého snížku mi však brždění moc neusnadňovalo. Za první malou zatáčkou jsem se rozhodl, že vyměním brždění za úprk kupředu a světe div se, vyplatilo se. Najednou jsem svištěl z prudkého kopečka, až mi za tlapami odletovaly kusy sněhu i se zmrzlým listím. Ušadla mi vlála ve větru, jen chvost jsem si mohl vykroutit, jak jsem se snažil nesvištět až příliš rychle.

Než jsem se nadál, obsvištěl jsem ceduli na malém rozcestí. Nevím, čím mne cedule zaujala, ale jen co jsem jí minul, tlapky začaly brzdit a než jsem se nadál, už jsem upaloval zpět k ceduli do prudkého kopečka. S očadly nastraženými, famfrňákem v pohotovosti a ušadly zaposlouchanými do zvuků okolní přírody.

Jak jsem svištěl do kopečka, tlapky mne nesly k neznámému cíli. Minuly ceduli, sešly z cesty, po které jsem svištěl z kopečka a než jsem se nadál, stál jsem před obrovskou jámou. Jámou širokou a hlubokou. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak velké štěstí jsem měl, že jsem svištěl po cestě. Svištět jen kousíček od cesty tak nevím nevím, ale asi by mne jáma překvapila na poslední chvíli.

V mžiku u mne byla člobrdice a prohlížela si se mnou místo, které jsem objevil. Pověděla mi, že se nejedná o ledajakou jámu. Pověděla mi, že jsem objevil bývalý živcový lom, ve kterém se od roku 1882 těžilo pouhých sedm let. K mému velkému překvapení se tu netěžil jen živec. Kromě živce se tu těžily i minerály a dokonce i lehce radioaktivní písekit, který se prý našel pouze v Píseckých horách. 

Podle skály na okraji jámy mi mohlo štěknout, že jsem objevil lom. Vždyť bývalých lomů už jsem objevil, no jé je. Jenže žádný bývalý lom, který jsem doposud vyčmuchal, nebyl tak hluboký a všemi jsem mohl protlapkat a pořádně si je prohlédnout. Tento lom jsem si mohl prohlédnout jen z výšky. Ale kdo ví, třeba bez sněhu se dá dostat i blíže, než jsem se dostal já.

Poděkování

Rád bych poděkoval společnosti Lesy města Písek, která se podílela na vzniku tohoto článku. Více o společnosti a jejích aktivitách se dočtete na internetových stránkách https://lmpisek.cz/.